Můj příběh: Z korporace k lidem

Už od dětství jsem byla cílevědomá, ambiciózí a vytrvalá. A jen těžko jsem se smiřovala s tím, když nebylo po mém…

Asi i díky tomu mám za sebou pestrou a úspěšnou studijní i pracovní kariéru. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jsem vystudovala obor Informační studia a knihovnictví, studium jsem zakončila rigorózní zkouškou a titulem PhDr.

Pak jsem nadšeně vplula do vln byznysu, kde jsem se vypracovala až do managementu – mimo jiné jsem vedla marketingové oddělení v nadnárodní společnosti. Řídila jsem pracovní týmy, cestovala jsem, koordinovala projekty a užívala si všech zaměstnaneckých výhod. Časem mi ale ve velkých korporacích přestalo být dobře. Další profesní cesta mne zavedla do malé marketingové agentury a následně do vlastního podnikání.

Čím dál intenzivněji jsem cítila, že už dál nechci žít životy, představy a nenaplněné touhy ostatních, že chci být sama sebou a věnovat se tomu, čím mohu skutečně obohatit náš svět. Chtěla jsem se aktivně podílet na tom, aby ostatní žili naplno a byli spokojení.

Mou pracovní kariéru pak přerušilo mateřství a události se daly do pohybu úplně jiným způsobem, než jsem očekávala…

Nedokážu dělat věci napůl. Takže byť jsem původně plánovala vrátit se do práce brzy, nakonec jsem zůstala s dětmi doma 5 let. Sledovala jsem, jak zcela bez úsilí rostou a zdokonalují své dovednosti. Pochopila jsem, že mám velkou šanci mnohé se o sobě naučit a posunout se dál. Žila jsem s dětmi nekomplikovaným způsobem ze dne na den a uvědomila si díky tomu, že štěstí nemusím nikde hledat, protože už existuje. Užívala jsem si radost z maličkostí, dokonalé přijetí, hru a bezstarostnost, nadšení, dělání toho, co nás baví, spontánnost a emoční a citovou svobodu. Po čase jsem zjistila, že něco ve mě se tím nenávratně změnilo.

Mnoho dětských principů jsem integrovala i do svého „dospělého“ života. Myslím, že to bylo to to nejlepší, co jsem pro sebe (a tím i pro všechny ostatní) mohla udělat. Začala jsem si plně uvědomovat a respektovat své pocity a objevila jsem sílu instinktu a intuice.

Postupně se mi podařilo přijmout odpovědnost za vše nevyhovující, co jsem si ve svém dosavadním životě vytvořila, odpustit sobě i ostatním, transformovat své myšlení a s „dětskou“ lehkostí vykročit dál.

Zpočátku jsem neměla žádnou konkrétní představu o tom, kam nasměruji svou kariéru po mateřské dovolené. Jen jsem s jistotou věděla, že do manažerského křesla v kanceláři se už vracet nechci. Rozhodla jsem se to risknout, pustit se všeho, skočit do neznáma a začít znovu. Věřila jsem tomu, že v průběhu volného pádu na něco narazím…

Začátky byly těžké. Přála jsem si pomáhat lidem, inspirovat je a rozvíjet jejich potenciál. Ale ani trochu jsem netušila, jak to vlastně udělám. Neměla jsem žádný plán ani peníze, jen odhodlání a podporu svého nejbližšího okolí.

Mnohokrát přišly chvíle, kdy jsem to chtěla vzdát, protože jsem vůbec nevěděla, kam mě má cesta vede. Zažila jsem mnoho bezesných nocí, sžírající nejistotu a brečela jsem do polštáře. Ale stále jsem uvnitř cítila, že můj směr je správný a že se ho nesmím vzdát, protože bych popřela sama sebe.

Cesta za mým snem důkladně prověřila všechny vztahy. Některé lidi z mého života odnesla, ale mnohem víc mi jich přinesla. Ti, kteří zůstali nebo se objevili, mě inspirují, věří mi, podporují mě a pomohli mi dostat se tam, kde jsem dnes. Většinu svého času trávím činnostmi, které mne baví, s lidmi, kteří mne obohacují a jsem zdravá.

Žiji šťastný, radostný a naplněný život, který tvořím na základě vědomých rozhodnutí. To mi umožnilo posunout se do nové životní kapitoly, kdy se hledání štěstí ve vnějším světě změnilo v cestu dovnitř a uspokojování vlastních potřeb se transformovalo ve službu ostatním.

Dělám, co mě baví, tvořím, jsem pánem svého času a mohu být prospěšná ostatním. Takový život jsem si vždycky přála. To jsem JÁ.

Pomáhám lidem vracet se k přirozenému stavu zdraví a rovnováhy a otevírám jim dveře k jejich vlastnímu potenciálu. Podílím se na smysluplných projektech.
Vážím si toho, že jsem na své cestě mohla dojít až sem. Chtěla bych poděkovat všem, kteří mi to svou přítomností v mém životě umožnili.

Vám, kteří pochybujete, trápíte se a nevíte, kudy kam, bych chtěla vzkázat: Pusťte se všeho, co vám už neslouží a co ve svém životě nechcete a otevřete se novým možnostem.

Odhoďte strach a vydejte se za dobrodružstvím. Vykročte ze své komfortní zóny a pohněte se vpřed. Budete překvapeni, co všechno tam na vás čeká. Věřte si a nenechte se odradit reakcemi okolí – ti správní lidé vás vždy podpoří. Je to váš život, tak ho žijte podle svých představ a obklopte se lidmi, kteří přemýšlí podobně.

Všichni byli jednou na začátku. Jít svou cestou občas bolí, chce to sílu, trpělivost a taky odvahu, protože často musíte kráčet úplně sami a mnohé je potřeba změnit. Nestane se to hned a leccos musíte opustit a obětovat. Zažijete lepší i horší dny. Ale výsledek stojí za to! 

Neodkládejte to a vydejte se za svým snem ještě dnes. Nikdy nebudete lépe připraveni, než TEĎ!